Zajímavosti a okolí
Zámek v Klášterci nad Ohří
je celoročně otevřen pro veřejnost, ve dvou prohlídkových okruzích si lze prohlédnout sbírky českého, čínského, japonského i středoevropského porcelánu. Jádrem zámeckého parku je původně raně barokní zahrada s letohrádky a balustrádami podle návrhu J. B. Matheye. V 19. století byl park rozšířen podél Ohře v anglickém stylu, doplněn byl sochami J. Brokofa. Ten také vyzdobil bránu pivovaru a kašnu.
Ve městě je hřbitovní kostel P. Marie od J. Ch. Kosche, postavený v letech 1743-1760. Nad pramenem Kyselka se dochovaly dvě empírové budovy bývalých lázní z roku 1829. Pramen Evženie, objevený roku 1883, se v roce 1964 začal stáčet do lahví. Koncem 20. století byly lázně obnoveny.
Na konci 18. století vznikla v Klášterci nad Ohří třetí nejstarší (a druhá dosud pracující) výrobna porcelánu v českých zemích. Město za to vděčí Janu Mikoláši Weberovi, kterého přivedl hrabě Thun z Alsaska, aby se od roku 1784 ujal vedení a správy thunského panství. Provoz ve staré porcelánce zanikl roku 1967 a výroba byla přenesena do nových objektů proti nádraží při silnici do Kadaně. Rozsáhlý areál původní porcelánky byl kompletně zbourán v roce 2002.
Zámecký park
rozsáhlý zámecký park upravený v anglickém stylu byl založen Michaelem Osvaldem Thunem ve 2. pol. 17. století. Původně barokní zahrada byla charakteristická snahou o symetrickou úpravu prostoru před zámkem a salou terrenou.
Kromě mnoha dendrologických vzácných unikátů a neobyčejných dřevin z různých koutů světa zde roste i vzácný „Strom štěstí“ pocházející z východní Asie, ze starobylého japonského rodu stromů Gingko. Do dnešních dob se zachoval jediný druh této dřeviny, nesoucí název Gingko Biloba. Jeho listy vznikly srůstem jehličí v plochu a tvoří zajímavý vývojový druh na rozhraní dřevin jehličnatých a listnatých.
Thunská hrobka
současně s kostelem Nejsvětější Trojice byla vybudována také Thunská hrobka. Jako první sem byl v roce 1694 pohřben stavitel chrámu Michael Oswald Thun, po něm roku 1714 následoval František P. Antonín a v roce 1763 Marie Philippina, rozená z Harrachu.
Dnešní podobu získala hrobka při rekonstrukci v roce 1992. Od následujícího roku je přístupna veřejnosti. V hrobce se nachází vzácný porcelánový rodokmen hraběcí rodiny. Přístupna veřejnosti během jednoho z okruhů prohlídky zámku.
Sala terrena
raně barokní jednopatrový letohrádek s terasou a arkádovou chodbou postavil po roce 1650 italský stavitel Rossi de Lucca jako určitý protějšek obnoveného zámku.
Německy byla někdy označována Grotte, tedy umělá jeskyně, které bývaly součástí některých barokních zámků. Na terase a před ní byly instalovány sochy J. Brokofa. Další výzdobu tvoří Brokofovy busty Turků na střeše.
Lázně Evženie
minerální prameny, wellness, lázeňský park
Aquapark
vodní atrakce a sportoviště
Radnice
vůbec první radnice stála v Klášterci pravděpodobně už v 16. století, ale nic se z ní nedochovalo, protože za svou téměř třísetletou historii několikrát vyhořela. V polovině 19. století už vypadala opravdu uboze a navíc bylo dost nebezpečné v ní pobývat.
Tehdejšímu starostovi Josefu Melzerovi nakonec došla trpělivost a 3. května 1855 byl položen základní kámen nové radnice. Celá budova byla postavena v novorenesančním slohu podle plánů mosteckého stavitele Wenzla Böhma. Na samotné realizaci se podíleli místní stavební mistři Wenzl Glaser a Franz Wuschek. Vnější výzdoba byla provedena z terakoty podle kreseb ředitele porcelánky Veniera, který pro radnici zhotovil také hodiny. V roce 1859 postihl město jako už tolikrát předtím velký požár a nově postavená radnice celá vyhořela. Zůstalo z ní jen obvodové zdivo. Po další opravě už ji naštěstí žádná katastrofa nečekala a současná podoba dominanty náměstí Dr. E. Beneše tak pochází z druhé poloviny 19. století.
Náměstí
v letech 2005–2006 se v Klášterci uskutečnila díky mnohamilionové dotaci z fondů Evropské unie kompletní rekonstrukce náměstí Dr. E. Beneše a přilehlých ulic v historickém centru města.
Aby byl Klášterec pro své obyvatele i návštěvníky atraktivní už při vstupu do historického centra, vrátilo se náměstí do své původní podoby z devatenáctého století. Komunikace dostaly nové povrchy, upravily se parkovací plochy a úplné obměny se dočkala také zeleň.
Náměstí už nehyzdí socialistická budova bývalého kovomatu, která byla stržena. V proluce, která zde vznikla, je nyní parkoviště, na které se zajíždí z Nerudovy ulice. Z náměstí zabraňuje pohledu na parkující auta stylová stavba, kde se nachází veřejné WC. Celý prostor doplňují lavičky a nově vysazená zeleň.
Kostel Nejsvětější Trojice
farní kostel Nejsvětější Trojice byl dlouhou dobu veřejnosti z důvodu špatného stavu uzavřen, otevíral se pouze při mimořádných příležitostech a bohoslužby se konaly ve hřbitovním kostele Panny Marie. Kostel již prošel velkou opravou vnitřních fasád, štuků a instalací a 9.11.2003 byl biskupem litoměřickým, Msg. ThDr. Josefem Kouklem, slavnostně znovuvysvěcen. Nyní je kostel využívám k bohoslužbám a různým kulturním akcím. Každoročně se zde konají koncerty v rámci hudebního festivalu Klášterecké hudební prameny s Jaroslavem Svěceným. Kostel je možno otevřít na požádání v informačním centru nebo na faře.
Hřbitovní kostel Panny Marie Utěšitelky
dílo kadaňského stavitele Jana Kryštofa Kosche, byl postaven v letech 1743 až 1760 na místě staré hřbitovní kaple. Je to rokoková stavba orientovaná od jihu k severu, řešená centrálně s eliptickým presbytářem a kruchtou na hlavní ose a se dvěma pravoúhlými bočními kaplemi na příčné ose. Dvě hranolové věže v průčelí byly postaveny až v roce 1831. Kostel v současné době není využíván k bohoslužbám, ale stejně jako kostel Nejsvětější Trojice si ho můžete prohlédnout na požádání v informačním centru či na faře.
Sloup Nejsvětější Trojice
sloup Nejsvětější Trojice na náměstí byl vztyčen roku 1694. Nesprávně se mu říká „morový“. Ve skutečnosti není připomínkou žádné morové rány, naopak, byl z darů věřících vytvořen jako dík za to, že se mor Klášterci vyhnul, zatímco jinde v Čechách na něj umíraly tisíce lidí. Sloup s balustrádou byl naposledy restaurován v roce 1988.
Špýchar
špýchar proti dnešnímu kulturnímu domu byl postaven v 2. polovině 17. století v raně barokním stylu. Stavebně byl upravován v roce 1724. Je to volná obdélná stavba se dvěma tabulovými štíty na užších stranách. V jejich výklencích jsou sochy svatých od Jana Brokoffa.
turistické cíle
turistické cíle > další tipy na výlety
Kadaň
Město Kadaň leží nedaleko Klášterce nad Ohří a nabízí několik historických památek a časté kulturní akce.
Kozí farma v Zásadě u Kadaně
Kozí farma pana Sládečka se nachází mezi městy Klášterec nad Ohří a Kadaň, v blízkosti řeky Ohře.
Úhošť - stolová hora
Stolová hora Úhošť mezi města Klášterec nad Ohří a Kadaní je národní přírodní rezervací a vede po ní naučná stezka. Z hory je překrásný výhled na celý region.
Chomutov
Město Chomutov se nachází zhruba 20 km od města Klášterec nad Ohří. Navštívit zde můžete rozlehlý zoopark či Kamencové jezero.
Podkrušnohorský zoopark
Podkrušnohorský zoopark je nejrozsáhlejší zoopark svého druhu v České republice.
Jirkov - historické sklepy a věž
Jirkov sousedí s městem Chomutov a leží asi 20 km od Klášterce nad Ohří.
Měděnec
Městečko v Krušných horách leží 10 km od Klášterce nad Ohří, odkud je pěkný výhled do údolí řeky Ohře.
Sfingy u Měděnce
Skalní útvar Sfingy nacházející se v těsné blízkosti Měděnce nabízí překrásný výhled do údolí mezi Krušnými a Doupovskými horami.
Historické rudné doly Mědník
V současné době můžete navštívit přístupné štoly - Země zaslíbená a Polní jáma. Prohlídka vám přiblíží dřívější důlní činnost v Krušných horách.
Výsluní
Obec Výsluní na náhorní krušnohorské planině v nadmořské výšce 750 m děkuje za svůj vznik výskytu rud a jejich dobývání.
Perštejn
Obec Perštejn leží asi 6 km od města Klášterec nad Ohří ve směru na Karlovy Vary.
Žatec
Město známé tradicí pěstování chmele a výrobou piva leží asi 30 km od Klášterce nad Ohří.
Cisterciácký klášter Osek
Tato národní kulturní památka leží cca 50 km od Klášterce nad Ohří směrem na Teplice.
Archeologický skanzen Březno u Loun
Archeologický skanzen je výsledkem práce, která trvá již od poloviny 20. století.
Božídarské rašeliniště - naučná stezka
Naučná stezka v nejvýše položeném městečku střední Evropy, Božím Daru, nabízí 12 zastávek na celkové délce 3,2 km okružní cesty.
